Hledat na cestách, kde se najíst, je mnohdy oříšek. Za studentských let jsme stejně vždycky skončili v nějaké řetězci s fast foodem, mnohokrát i proto, že jsme na nic jiného prostě neměli peníze. Ale teď už vyhledávám lokální restaurace, bistra a kavárny. Jaká tradiční jídla nebo pití mi chutnala? Co na cestách určitě nevynechat?
Tak kdo mě zná, bude vědět, že pokud je někde sangria, neodolám. Tento tradiční španělský nápoj jsme si připravovali i na Erasmu, tehdy k přípravě posloužil koš z Ikea. Ano, je to tak… Sangrie se dá na každém rohu popíjet i v Portugalsku. Z čeho se vlastně skládá? Stačí vám pomerančový džus, bílé víno, cukr, citron a spousta dalšího ovoce. Pokud máte rádi o něco ostřejší nápoje, je možné přidat i tvrdý alkohol.
Dalším typickým jídlem pocházejím z Pyrenejského poloostrova je paella. V restauraci ji servírují v černých rozpálených pánvích a nejlepší jsou ty přičmoudlé okraje 😊. Výbornou paellu jsem jedla na Kanárech (playa Amadores, Gran Canaria) nebo doma u mého španělského kamaráda Ismaela. Ze Španělska si i pravidelně koření na paellu vozím, v Marks and Spencer prodávají i rýži, která krásně změkne. Typická paella je s mořskými plody, ale mám ji ráda i s kuřecím masem. Za ochutnání stojí taky paella valenciana s králíkem.
Musím ji zmínit, i když mě teda neokouzlila. Kamarád Marek ji ale v Portugalsku jedl neustále. A když v Lisabonu nebyla tolik k sehnání, byl opravdu smutný 😊. Francesinha je toust s vepřovým pupkem, sýrem a šunkou, na vrchu zalitý omáčkou z piva, portského vína a whiskey. No posuďte sami, zaujal by vás na první pohled?
Jeden by řekl: brambory, nic zvláštního. Ale až budete na Kanárech, ochutnejte. Pappas Arrugadas jsou malé brambůrky vařené ve slupce s mořskou solí. Omáčka mojo rojo může být červená nebo zelená, obě jsou vynikající.
Řeckou kuchyni bych mohla jíst doslova denně. Jakmile je někde v akci sýr feta, kupuju ho ve velkém a dělám si řecký salát. Nejraději mám ale stifado, které se dá ale sehnat stále hůře. Jedná se o cibulkový guláš v červené omáčce. Pokud na něj mám koření, často ho vařím i doma. Je vynikající. Vojta si vždycky dává souvlaki – takové špízky. Výborný je i pouliční gyros, ve kterém je spousta hranolek. Já mám moc ráda i musaku, kterou připraví pokaždé trochu jinak. Pokud ji zkusíte uvařit doma, vyhraďte si pár hodin, je to celkem fuška. Naposledy jsem na Lefkádě ochutnala giouvetsi s orzo pastou. Fakt moc dobrý.
V Chorvatsku si určitě nenechte ujít pljeskavicu. S ajvarem (dip z pečené zeleniny) nemá konkurenci. Jinak se dá popsat jako placka z mletého masa a dostanete ji prakticky po celém Balkánu. V místních pekárnách zase ochutnejte burek, na sladko i na slano, čerstvý je vždy dokonalý. Nejradši mám ten plněný jablky nebo sýrem.
Když jsem letěla na Sicílii poprvé, italský kamarád Chris, který bydlí v Bologni, mi řekl: „Přibereš tak pět kilo…“. Tolik to teda nebylo, ale je vidět, že zkušenosti má. Na Sicílii je taaak skvělé jídlo. K snídani brioška s granitou (místní zmrzlina), k obědu skvělé těstoviny nebo pizza (jejich pizza americana s hranolkama mě nezaujala), ke kávě pak canolli a večer arancini (smažená koule plněná rýží a různým ragú, boží)!
A jaká jsou ta vaše oblíbená jídla z cest?