Dnes se bez jakýchkoli obav a pochyb seberu a vycestuju sama nebo sama se synem. Zarezervuju ubytování, vezmu auto a jedu třeba na Šumavu, nebo koupím letenky a letíme si. Nepřemýšlím už nad tím, co tomu kdo řekne, jestli to zvládnu, co mě tam nemilého čeká…

Taky už mě netrápí obavy, co by se mohlo stát, co bude se synem. Stres, strach a obavy z cestování sama s dítětem jsou pryč.

Když jsem poprvé v 18 odlítala sama na třítýdenní jazykový kurz na Maltu, svíral se mi žaludek, denně jsem volala domů, brečela a skoro nejedla. Přijela jsem pak domů vychrtlá na kost.

Před prvními cestami se synem Vojtou jsem taky čelila mnoha strachům, a ty přicházely i z okolí. Co když se ti něco stane? Co s ním bude? Jak to zvládneš? Jsi si jistá? No to teda nebude moc dovolená!

A moje otázky byly: Máme letět bez cestovky, nebo raději s ní, abych měla podporu od delegátů? Zvládnu to tam s ním sama? Jak ho zabavím v letadle? Budu mít i trochu času pro sebe?

Trpím totiž úzkostmi a lehkými depresemi, a proto je i pro mě samotnou dovolená důležitou součástí terapie. A tak myšlenky, jestli i tak přijde u moře úleva, pocit štěstí a klidu, byly na denním pořádku. I když to zdánlivě s cestováním nesouvisí, tak se sebráním odvahy hodně. Jsem totiž stále na cestě naučit se zvládat stres, pracovat s emocemi, nemít na sebe vysoké nároky a nezahlcovat se prací.

První krok k probourání obav z cestování sama se synem nastal v roce 2016, kdy jsem s tehdy skoro dvouletým Vojtou poprvé letěla sama letadlem. Na Menorce nás čekali moji rodiče, takže jsem tam měla tu tehdy potřebnou podporu. Zároveň jsem si vyzkoušela, že cesta letadlem s dítětem je vlastně snazší, než se zdálo a že spousta obav byly jen strašáci v hlavě.

O dva roky později jsem sebrala odvahu už úplně a zaplatila nám zájezd na Korfu. Tehdy raději s cestovkou. A byla to ta nejlepší dovolená, jakou jsme spolu zažili! Od té doby jsme spolu sami byli na mnoha místech v Čechách i v cizině. Letěli jsme i za mou kamarádkou na Sicílii, kde jsme přestupovali v Amsterdamu. Byli jsme na Lefkádě, na Kanárech, v Chorvatsku za doby covidu, kdy jsem opravdu měla hodně sevřený žaludek, co by kdyby.